Principy sexuální výchovy

Touha po štěstí je základní potřebou každého člověka. A právě sexualita může být zdrojem velkého štěstí – často ale i velkého neštěstí. Proto je nezbytná výchova k zralému a zodpovědnému zacházení s vlastní sexualitou, jakož i se sexualitou ostatních. Dlouhodobý vztah mezi mužem a ženou, stejně tak možnost mít vlastní děti patří pro velkou většinu mladých lidí k představě šťastného života. V této touze by měli být podporováni, a to i v případě, kdy tomu jejich stávající rodinná situace neodpovídá (rozvod, výchova nevlastním nebo jen jedním z rodičů apod.). Mladí lidé by měli být schopni najít cestu k smysluplnému a naplněnému životu jako muž nebo žena a činit ohledně své budoucnosti vlastní rozhodnutí. Přitom je třeba brát ohled na skutečnost, že člověk se svojí sexualitou podléhá určitým řádům lidského bytí. Existují životní zákony a zkušenosti společné všem lidem, které se jeví jako rozumné a sdělitelné. Nelze je jednoduše svévolně změnit, neboť jsou objektivně platné i za hranicemi jednotlivých kultur a náboženství.

Sexualita se dotýká celého člověka. Má psychickou, emocionální, kognitivní, sociální, kulturní a duchovní dimenzi. Sexuální vývoj je součástí vývoje identity každého člověka a je zásadní pro vytvoření schopnosti budovat a udržovat vztahy. Na rozdíl od sexuality zvířat se lidská sexualita nedá redukovat na pudové jednání. Jako vitální životní síla se schopností formovat osobnost je současně darem i úkolem, neboť sexuální jednání a jeho následky jsou spojeny s odpovědností. Svojí sexualitou se člověk vyjadřuje ve své plnosti. Jakožto neverbální komunikace však může být snadno špatně pochopena. Aby sexualita přispívala ke šťastnému životu, je potřeba se jí jako tělesné řeči lásky naučit a musí být brán zřetel na její zákonitosti.

Je důležité zprostředkovat dětem a mládeži nejdříve pozitivní a ucelený pohled na sexualitu, aby si tak k ní mohly vytvořit co možná nejpřirozenější a nebojácný postoj. Má být vnímána jako základní životní síla, kterou je třeba kultivovat. Stejně tak ale musí být děti a mládež upozorňovány na různá nebezpečí v oblasti sexuality.

Zásadní úkol při vývoji dospívajících spočívá v integraci sexuality do celkové osobnosti a ve vyrovnání se se sociálním a kulturním okolím. Pokud se toto podaří, je vytvořen důležitý základ pro citlivé zacházení se sebou samým a s ostatními. Proto potřebují děti a mládež výchovu a podporu, která zohledňuje jejich celkový osobní vývoj. Omezení se na ryze technické, resp. biologické vysvětlení je nedostačující.

Vzhledem k tomu, že sexuální stránka osobnosti potřebuje formaci, je sexuální výchova primárním právem a povinností rodičů. Rodina je nejdůležitějším učebním prostorem pro zdravý sexuální vývoj. Škola má pak za úkol podporovat rodiče v této jejich odpovědnosti.