Principy sexuální výchovy

V popředí sexuální výchovy stojí posílení vlastní identity, získání jazykových a komunikačních dovedností, věcnost, sociální a etické normy, média, mezikulturní a mezináboženské znalosti, stejně jako učení skrze vztahy. Zároveň sexualita slouží životu a jeho rozvoji, je základem pro identitu člověka, výrazem lásky a znamením spojení, zdrojem života a štěstí.

Obsahové body sexuální výchovy jsou:

•  Sexuální výchova pomáhá vyvíjecímu se dítěti a mladistvému porozumět, co se děje v jeho těle. To se týká nejen vývoje pohlavních orgánů a hormonálních změn, ale také vývoje intelektu a změněného vnímání okolí. Doprovodný trénink rozvoje osobnosti může posílit při různých znejistěních a obavách a pomáhá objevit sexualitu jako zdroj pro osobní rozvoj.
• Sexuální výchova informuje o přirozeném průběhu ženského cyklu. Dívky se učí vážit si své ženskosti a plodnosti. Dále zpracovává témata lásky a plodnosti v přirozených souvislostech a zdůrazňuje odpovědnost muže a ženy za vznik a vývoj nové rodiny. Také chlapci se učí vážit si své probouzející se plodnosti a mužskosti. Probírají se rozdílné sexuální reakce obou pohlaví a dívky a chlapci se učí se svojí sexualitou odpovědně zacházet.
• Uvědomění si vlastní plodnosti má klíčovou roli: skrze pochopení schopnosti stát se otcem či matkou je poznáván dosah sexuální aktivity zahrnující odpovědnost.
• Je procvičováno vnímání vlastních pocitů, jejich vyjadřování a pozorné zacházení s nimi. To se týká zásadně všech pocitů, nejvíce ale těch sexuálních, které jsou odhalovány v mladistvém věku.
• Zpracovávání a probírání životních představ přispívá k odpovědnému jednání. Důkladně je rozebírán význam lásky a vzájemné odevzdanosti.
• Sexualita se týká vždy vztahu k sobě samotnému a k druhým. Z tohoto důvodu je důležitou částí sexuální výchovy podpora schopnosti vztahů a komunikačních dovedností. Nejprve se přiměřeným způsobem probírá téma vytváření přátelství. Aby se předcházelo zraněním z rozpadů vztahů, je rozebírán význam spolehlivého, věrného a láskyplného partnerství. Přitom je zdůrazněno manželství mezi mužem a ženou jako nejlepší ochranný prostor pro sexualitu a pro vyrůstání dětí.
• Mladý člověk se učí porozumět tomu, že sexualita podléhá v průběhu života různým psychickým faktorům a že se v průběhu života vyvíjí a mění.
• Sexuální výchova osvětluje vztah muže a ženy z biologického a kulturního hlediska a zprostředkovává obraz obou pohlaví, který stojí za to žít. Otcovství a mateřství představuje jako smysluplné a stejně zodpovědné životní úkoly. Základní rodina (otec, matka a dítě/děti) je v tomto ohledu brána jako určitá zákonitost, protože je zároveň výchozím bodem, jakož i toužebným cílem dospívajících.
• Sexuální výchova představuje dětem přiměřeně jejich věku různé sexuální orientace podle jejich reálného zastoupení ve společnosti. Menšiny nejsou diskriminovány ani idealizovány, většiny nejsou umenšovány ani zesměšňovány. Zprostředkovává úctu ke každému člověku. Se zármutkem dětí a mladistvých, kteří trpí z důvodu rozpadů rodin duševními zraněními, je zacházeno obzvláště opatrně. Tato témata jsou probírána vhodným způsobem a nejsou relativisticky bagatelizována. Témata jako těhotenství mladistvých nebo pohlavně přenosné choroby jsou rovněž zmiňována, ale nejsou středem výuky. Jsou probírána tělesná a duševní rizika předčasné sexuální aktivity, promiskuitního chování stejně tak jako význam čekání, zřeknutí se či sebeovládání.
• Za pomoci ilustrativních obrázků je představen prenatální vývoj dítěte od samotného početí. Současně je v závislosti na věku upozorňováno na tělesné a duševní následky potratu.
• Jsou představeny všechny metody plánování rodičovství a je rozebírán jejich vliv na muže, ženu a jejich partnerský vztah. Rovněž jsou probírány hlavní a vedlejší účinky antikoncepčních přípravků. To vše přiměřeně k věku žáků.
• Aby se předešlo sexuálnímu násilí a rozšířilo se obecné povědomí, je poukazováno na právní a osobní hranice v sexuálním chování. Je procvičováno poznávání vlastních hranic a schopnost odmítnutí (asertivita).
• Sexuální výchova se zabývá jak hygienou těla, tak duše, např. vyhýbání se pornografii, sexuálním telefonátům, sexu chápanému jako zboží apod.
• Sexuální výchova posiluje mediální kompetence. Realita a fikce jsou vysvětlovány v protikladu vůči sobě. Mladistvým je nabízena pomoc, jak se kriticky podívat na svůj přístup k využívání medií z hlediska vlastního osobnostního vývoje a životních cílů obzvláště s ohledem na vztahy ohrožující vliv konzumace pornografie. Také je kladen důraz na předcházení závislostem.